V Hypernově nalezneme především:

• Richarda Krajča, který dělá ve zdejší oční optice, bydlí v přívěsu na louce za obchodem a souloží výhradně s vdanými paničkami.
• Vicu Kerekes, která dělá u pultu dárkového balení a štvou ji vánoce
• Jakuba Prachaře jako ambiciozního herce, který je nucen pitvořit se ve strašidelném zaječím kostýmu
• Davida Novotného jako manažera prodeje, který většině z nich tak nějak šéfuje
• A ještě nejméně jednou tolik vedlejších postav

Jako hlavní zápletka ze zpočátku jeví to, že jedné noci Krajčo skoro umrzne na zasněžené louce, ale zjeví se mu anděl, zázračně ho teleportuje do bezpečí a dá mu nadpřirozenou moc vidět nemoci, starosti a budoucnost toho, koho se dotkne. Toho anděla ovšem nevidíme a následně si tudíž nemáme bý jisti tím, zda se to opravdu objektivně stalo, nebo to celé bylo jen Krajčovo delirium a souhra náhod.

Tento princip "možné magie skryté v našem normálním světě" je zajímavý nápad (byť samozřejmě neoriginální, viz např. Hřiště snů, Zázrak v New Yorku, Fenomén, Bělásek atd.), ale je značně obtížné zpracovat ho nějakým způsobem, který funguje, a správně vyvážit nadpřirozenost se skepticismem, pohádku s drsnou realitou, atd... A to se bohužel Karin Babinské (která film napsala a režírovala) nepovedlo.

zdroj: Archiv

Nejdříve krátce k té základní zápletce s nadpřirozenými schopnostmi a andělem. Krajčo po zázračné záchraně ze sněhu začne při náhodných dotycích říkat cizím lidem hezké věci jako "s tou rakovinou už asi nic neuděláte", nebo "když opustít manžela, zmizí vám zánět oka", což vyvádí z míry nejen ty lidi, ale i jeho. Záhy to řekne kamarádům v hypermarketu a všichni pak filosofují o tom, jestli je to nadpřirozený úkaz, nebo se Krajčo jenom zbláznil, aniž by prostě udělali jednoduchý experiment a před svědky ho nechali někoho "přečíst". Následně Krajčo přijde náhodou na to, že když se dívá přes růžový igelit, tak to "čtení" nefunguje, takže si vyrobí růžové brýle (hardcore symbolika!!!) a tím se před "darem" ochrání.

A tím se tvůrci vypořádají se základní zápletkou, přestane se o ní i mluvit, a pokračuje jiná, mnohem méně zajímavá zápletka, spočívající v tom, že někteří z hrdinů vyšlou nějaké prosby směrem k "andělům", a ty se začnou zvláštními způsoby plnit. Například někdo chce "více životního prostoru", načež mu umře polovina rodiny, to jsou mi ale lišáci, ti andělové!

Na počátku filmu jsem byl ze zimní polomagické atmosféry docela nadšený a dokonce mi ani nevadily Krajčovy písničky v jazyce podobném angličtině, s refrény jako "Shoot shoot shoot shoot the angel, shoot shoot shoot shoot the angel". Ale okolo poloviny filmu, když jsem si říkal, že je na čase, aby se konečně už nějak dalo všechno do pohybu a aby si Krajčo konečně uvědomil, že přeci jen chce Vicu Kerekes i když není vdaná, děj rozbředl ještě o něco více, protože nám najednou byli představeni další příbuzní některých hlavních představitelů a s nimi začaly další minizápletky. A puk už to bylo jenom horší a horší.

Samozřejmě, nejraději bych byl, kdyby Krajča zatkla BIS a CIA a začali na něm dělat ilegální pokusy v tajné laboratoři na Vítkově, kde mají schovaného taky zombie Klementa Gottwalda (například). Ale spokojil bych se i s něčím mnohem méně hardcore, jen aby se NĚJAK zúročilo všechno to, co nám filmaři naznačí s příslibem něčeho zajímavého.

Bohužel není zúročeno téměř nic a většinu filmu se na sebe vrší další a další minizápletky (schovávání živého koně ve skladu hypermarketu, zoufalá zamilovanost všech existujících žen do Krajča), které občas mají slušnou atmosféru, ale mají velmi neuspokojivé pointy (pokud je vůbec mají). Kromě toho Babinská občas brutálně nezvládá filmové řemeslo, takže například vděčná scéna "Někdo někam zpomaleně běží, aby tam zabránil souhře náhod, směřující ke smrti a přelstil osud" působí svým nezvládnutím vyloženě směšně.

A to je fatální problém, protože tohle je film je jednak o životě a smrti a jednak o věcech mezi nebem a zemí, a když se tvůrcům nedaří skrz jeho složitými emocionálními zákruty zručně kormidlovat, výsledek je o to brutálněji nepodařený.

Ve světle předcházejících odstavců vás asi nepřekvapí, že na konci filmu (MULTISPOILER!!!) není vysvětleno nic (například jestli existují andělové) a Krajčo, pokud jsem to dobře pochopil, odjíždí se svou láskou do lesů a buď ho tam čeká štěstí, nebo nádor na mozku. Ale je mu to fuk a je šťastný. Dokážu si představit mnoho způsobů, jak použít tento konec, bez jednoznačného vysvětlení, aby to přitom celé nějak fungovalo. Ale Křídla Vánoc žádný z těchto způsobů nepoužijí a většina postav nakonec vypadá jako kreténi, z nichž někteří si náhodou polepší a jiní náhodou dopadnou špatně, aniž bychom se dozvěděli, za co že to vlastně měli být osudem odměněni / potrestáni...

• Postava X ke Krajčovi: "Můžeš si toho koně schovat ve skladu, ale kdyby se na to přišlo, bude z toho hrozný průser, takže musíš vždycky zakrýt objektiv kamery." (Schovají tam koně)
• O něco později Krajčo k postavě Y: "Pojď, projedeme se na koni, kterého mám ve skladu."
• Postava Y: "A neměli bychom zakrýt tu kameru? Když se na to přijde, bude z toho hrozný průser."
• Krajčo: "To je v pohodě".
• Kameru nezakryjí, takže ta všechno natočí, přijde se na to a je z toho hrozný průser...
• Jaký jiný smysl může mít tato podzápletka, než ukázat nám idiocii Krajča???

Karin Babinská není špatná režisérka, ale tento scénář se jí opravdu nepovedl a jakkoliv kvalitní režie nebo herecké výkony to už pak nemohly zachránit. Bohužel, tím, že si ukousla takhle náročné sousto, si tímhle filmem Babinská zničila většinu kreditu, který nasbírala svými výbornými Pusinkami.

Hodnocení: 40 %

P.S: Tento film se myslím zapíše do análů jako první snímek, ve kterém Vica Kerekes neukáže nahá prsa, což je dost odvážné kariérní riziko.