Mladé milence Mousse (Isabelle Carréová) a Louise (Melvil Poupaud) spojuje kromě původu z vyšších společenských vrstev i závislost na heroinu. Louis se ale jednoho dne předávkuje a Mousse zůstává sama. Navíc zjišťuje, že je v jiném stavu. Rodina mrtvého přítele ale o jeho potomka nemá zájem a dívku vybízí k interrupci. Mousse se proto rozhodne utéct před pokryteckým okolím a usadí se v domě svého známého u moře.

O několik měsíců později se v jejím útočišti objeví bratr Louise Paul (Louis-Ronan Choisy), kterému jeho rodiče nemohou odpustit odlišnou sexuální orientaci. Přes počáteční odstup a nedorozumění se oba postupně sbližují, v čemž jim pomáhá společně sdílený pocit vyděděnosti. Strach z odpovědnosti z výchovy dítěte a vědomí vlastních nedostatků nakonec Mousse přiměje k radikálnímu rozhodnutí ohledně osudu svého dítěte.

Třiačtyřicetiletý režiséra a scénárista François Ozon vystudoval filmovou vědu na Sorbonně a absolvoval režii na pařížské filmové škole FEMIS. Natočil několik krátkometrážních snímků, jeho filmovým debutem, kterým si ihned získal uznání, byl Sitcom (1998). Jeho další celovečerní filmy se s úspěchem hrály na mnoha filmových festivalech, včetně festivalu v Karlových Varech. V roce 2002 natočil podle divadelní hry Roberta Thomase film 8 žen s význačnými francouzskými herečkami několika generací, které získaly Stříbrného medvěda za herecký výkon na MFF v Berlíně.

Už Ozonovy rané krátké filmy vynikají filmařskou inteligencí a provokativními náměty, včetně zpochybňování jednoznačnosti sexuální identity a konfrontace s rodičovskou autoritou. Porušování tabu uplatnil i v celovečerních filmech, v nichž se zabývá ožehavými tématy, jako jsou neformální pohled na sexualitu, anatomie intimních rodinných a jiných mezilidských vztahů. Příznačnými pro Ozonův režijní rukopis jsou ironický humor, motiv tajemství, fascinace rafinovaným ženských světem a pronikavý i citlivý psychologický pohled do nitra hlavních (většinou ženských) postav.