Šest let po provokativním dokumentu Český sen, který vzbudil velké ohlasy a získal ceny po celém světě, přijde do tuzemských kin jejich další celovečerní snímek. Středem jejich zájmu se tentokrát stalo veškeré dění okolo plánu na výstavbu amerického radaru v Brdech.

"Český mír s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané," vysvětlili tvůrci v tiskové zprávě. Přesto nebo právě proto, že americká vláda svůj plán odvolala, je film aktuální, neboť vypovídá o povaze a kvalitě české demokracie dvacet let od revoluce.

Podle obou filmařů představuje radar fenomén, který rozdělil českou společnost. "Vedle sebe ve filmu vystupují vrcholní politici a normální lidé," dodali. Na plátně se objeví například Barack Obama, George Bush, Mirek Topolánek i Tomáš Klvaňa, Ivan Martin Jirous, míroví aktivisté, obyvatelé Brd a také ochočený divočák Jonáš.

"Navštívíte oválnou pracovnu Bílého domu, Pentagon i paseky v okolí brdské kóty 718," slibují divákům Klusák s Remundou, podle nichž je úlevné zasmát se politikům i sami sobě.
Český mír s Českým snem nespojuje pouze slovo v názvu. Jsou si až komicky podobné pointou, protože kvůli této kauze se strhla spousta humbuku, bylo potištěno mnoho novinového papíru, ozvaly se křik i vášně.

V Českém snu se dav hnal k plachtě v domnění, že se za ní skrývá nákupní středisko, jakýsi ráj obchodu. A v Českém míru se oba dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. "Kafka i Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít," míní tvůrci. Stejně jako v Českém snu je štáb v několika scénách součástí příběhu. Například když příslušníci Vojenské policie za pomocí hmatů a chvatů vyvádějí členy z vojenské zóny.

Základním popudem ke vzniku filmu bylo sledování nečekaně vyhraněných vášní - jak vehementně pro, tak ještě vehementněji proti - které propukly v lednu 2007, když Američané s radarem oficiálně oslovili českou vládu. V čase okolo prázdnin to oba dokumentaristé nevydrželi a začali točit. "Paradoxně obě strany sporu přesvědčivě vyhrožovaly terorismem či dokonce válkou, která zničí Česko. Zalíbilo se nám to jako ideální námět na grotesku o demokracii," vysvětlují Klusák s Remundou. Film točili bezmála tři roky a střihu se věnovali další rok. Celkem vzniklo 124 hodin hrubého materiálu.

"Natočili jsme například napínavou partyzánskou válku o brdskou kótu 718 mezi policií a mírovými aktivisty nebo Ivana Martina Jirouse, jak se na jihlavském náměstí pere s aktivisty Ne základnám. Tohle vše v televizi nebylo," popsali konkrétní situace, v nichž se ocitli.

Český mír vznikl v koprodukci společnosti Hypermarket Film, České televize a Taskovski Films. Hudbu složila kapela Midi Lidi, distributorem je Bontonfilm.