Dennis Hopper

- eXtra kiNo autor: red

Herec, který v poslední době proslul jako představitel hollywoodských padouchů, začínal v letech padesátých úlohami konfliktních mladíků (Rebel bez příčiny, Gigant), aby se v dekádě následující se stal idolem subkultury hippies

Herec, který v poslední době proslul jako představitel hollywoodských padouchů, začínal v letech padesátých úlohami konfliktních mladíků (Rebel bez příčiny, Gigant), aby se v dekádě následující se stal idolem subkultury hippies. Zasloužil se o to jeho režijní debut Bezstarostná jízda (1969), který se v průběhu let stal manifestem svobody ducha a pravzorem pro valnou většinu dalších road-movies. Více než sto třicet filmových rolí naznačuje, že Hopperovy výkony neměly vždy tu nejvyšší úroveň. Jednu jistotu však máme: jeho přítomnost na plátně nenechá nikoho chladným. Silné, zpravidla spíše negativní, emoce, které v divákovi dovede vzbudit – to je typickým rysem Hopperova herectví.

Dennis HopperDennis Hopper se narodil 17. května 1936 v Dodge City (stát Kansas). Po dětství na dědečkově farmě dospíval v kalifornském San Diegu; zde sbíral i první herecké zkušenosti. Představil se například v řadě Shakespearových her v tamním Old Globe Theatre. Profesionální debut si odbyl v roce 1953 v televizi, ve druhé polovině padesátých let se pak objevil i v populárních sériích Medic (1955) a Cheyenne (1956-1957). Ve filmu si Hopper poprvé zahrál v roce 1954, když ztvárnil drobnou roličku v hudebním westernu Johnny Guitar (1954). Režisér Nicolas Ray ho poté obsadil i do svého dalšího snímku, dramatu Rebel bez příčiny (1955) o nezdárné mládeži odmítající konvence středostavovské Ameriky. Vzápětí Hopper ztvárnil v dramatu Gigant (1956) úlohu mladého farmáře Jordyho Benedikta, jenž je nucen vzdát se snu o lékařské kariéře. S hvězdou obou snímků Jamesem Deanem navíc Hopper navázal intenzivní přátelství, které bylo přerváno Deanovou brzkou smrtí. Legenda dokonce tvrdí, že po přítelově tragédii často nosíval jeho boty, aby tak nasál něco z osobnosti hvězdného herce. Narozdíl od Deana se Hopper sice nestal hollywoodským idolem, vysloužil si však pověst hereckého objevu, jehož dráhu se vyplatí sledovat. Ještě ve druhé polovině padesátých let se uplatňoval spíše v menších rolích, představil se v pozoruhodných snímcích, jakým bylo noirové drama I Died a Thousand Times (1955) či slavný western Přestřelka u ohrady O.K. (1957).

Dennis Hopper ve filmu Rebel bez příčinyÚlohy problematických a vzpurných teenagerů se ale Hopperovi brzy zprotivily, a tak se plnou vervou pustil do kurzů v proslulém Actors Studiu. Štáb i spoluaktéry dalšího westernu From Hell to Texas (1958) si pak dokonale popudil nesčetnými improvizačními vložkami, jimiž se snažil své herectví vyšperkovat. Na „oblíbené“ westerny sice nezanevřel ani v následném období své kariéry (zahrál si ve snímku s Johnem Waynem Synové Katie Elderové, 1965, představil se i jako pološílený psanec Prorok v Eastwoodově Pověste je výš, 1968), hollywoodská mašinérii se ale nepoddal. V průběhu let šedesátých, kdy se často stýkal s newyorskou bohémou, upřednostňovat volnost, jakou mu nabízeli tvůrci nezávislých béčkových titulů. V drogovém experimentu Rogera Cormana Trip (1967) se sešel se svým budoucím spoluaktérem z road-movie Bezstarostná jízda Peterem Fondou, své protispolečenské naladění mohl manifestovat i v hudební komedii Hlava (1968). A pak už přišla proslulá Bezstarostná jízda (1969). Nezávislý snímek vyprávěl o motorkářích Wyattovi (Peter Fonda) a Billym (Dennis Hopper), kteří na cestě napříč Spojenými státy hledají volnost, nalézají však spíše nepochopení ze strany maloměsťáků, jež vrcholí vraždou obou mužů. Pro staromilce je však pozdě, semínko svobodného ducha totiž už bylo zaseto…

Dennis Hopper ve filmu Země mrtvýchNečekaný úspěch Bezstarostné jízdy mezi mladými, kteří stále ještě doufali ve vítězství své revolty vůči generaci rodičů, získal Hopperovi místo mezi uznávanými filmaři. Ten si proto mohl troufnout nejen na autobiografický dokument The American Dreamer (1971), ale také na další autorský snímek The Last Movie (1971). Podobenství o neblahém vlivu amerického filmového štábu na domorodce v Peru však přinesl komerční i umělecký krach a Hopperovu režijní dráhu doslova zmrazil. V průběhu sedmdesátých let se navíc Hopper nepotýkal jen s rolemi, ale i s pověstí zhýralce a především se závislostí na drogách a alkoholu. Přesto předvedl několik pozoruhodných výkonů, zaujal coby podvodník Tom Ripley v krimithrilleru Wima Wenderse Americký přítel (1977). V psychodramatu Harryho Jagloma Tracks (1976) se objevil v úloze veterána z Vietnamu, jenž doprovází rakev padlého přítele, ve válečném dramatu Francise Forda Coppoly Apokalypsa (1979) pak ztvárnil amerického fotografa, potulujícího se Kambodžou.

Dennis Hopper ve filmu Nebezpečná rychlostV roce 1982 se Hopper konečně zbavil své závislosti a mohl se pokusit o profesní rehabilitaci. Upozornil na sebe sérií vedlejších úloh, například v dalším Coppolově dramatu Divoké ryby (1983) či ve špionážním thrilleru Sama Peckinpaha Vražedný víkend (1983). V roce 1986 pak byl nominován na Oscara za sportovní drama Hráči z Indiany, kde se představil v roli bývalé basketbalové hvězdy závislé na alkoholu. A ještě v témže roce se dvěma zápornými rolemi odpíchl na dráhu představitele hollywoodských padouchů. Mohl za to snad až příliš přesvědčivý výkon v úloze psychopatického drogového dealera Franka Boothe v thrilleru Davida Lynche Modrý samet, ovace si ale Hopper vysloužil i za roli podivínského vraha Fecka v krimidramatu Na břehu řeky. Také režijní comeback se Hopperovi nadmíru vydařil, zasloužilo se o to sociální drama Barvy (1988) o dvojici losangelských policajtů, zkušeném Hodgesovi (Robert Duvall) a zelenáči McGavinovi (Sean Penn). Snímek, jež se pokoušel postihnout kořeny rasové nenávisti v kalifornském velkoměstě, předznamenal dlouhou řadu obdobně laděných titulů, které vznikaly v letech pozdějších. Následující thriller Hra s ohněm (1990) však Hopperovi režisérkou reputaci opět pokazil a ani průměrné krimi Žhavé místo (1990) či prostinká komedie Námořní policie (1994) mnoho nenapravily.

S lety devadesátými Dennis Hopper přechází do úloh zloduchů v amerických velkofilmech. Málokdy se navíc jednalo o role v tom nejlepším hollywoodském zboží, jakou byl vyšinutý odborník na výbušniny Howard Payne v akční podívané Nebezpečná rychlost (1994). Pravidlem tak jsou spíše role kalibru excentrického piráta Deacona v postapokalyptické sci-fi Vodní svět (1995) či světovládce Koopy v dobrodružné komedii Super Mario Bros. (1993). K nejlepším z dlouhé řady záporáků se pak přiřazuje jeho proradný magnát Kaufman v zombie-hororu Země mrtvých (2005). Výraznější příležitost mu nabídlo drama Umírající zvíře (2008); hraje zde stárnoucího profesora George O'Hearna.

Dennis Hopper již po léta patří k živému hollywoodskému inventáři. Muž, který si vyzkoušel kariéru herce, scenáristy a režiséra, se věnuje rovněž malířství a fotografii (v roce 1988 vydal monografii Out of the Sixties). Své nejlepší herecké roky má už sice Hopper dávno za sebou, jeho šibalský pohled a záludný úsměv by však i dnes scházel mnohým filmovým nadšencům.

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.