Tvůrčí dvojice Petera a Bobbyho Farrellyových přichází po komediálních trhácích Blbý a blbější či Něco na té Mary je s další černou komedií. Pokud se jejich minulé snímky zdály orientované především na mladší publikum, Bratři jak se patří by mohli být v rozšíření diváckého spektra dílem průlomovým. Černý humor a cynismus, patřící do základní výbavy této tvůrčí dílny, zde nejsou samoúčelné, ale fungují jako ostré koření k jinak serióznímu příběhu.
Sourozenci Walt a Bo bez sebe neudělají ani krok. Nejsou na sobě závislí psychicky, každý z nich žije víceméně svým životem, jsou spojeni pouze tělesně - narodili se jako siamská dvojčata. Vědí, že operace, která by jejich společný bok mohla rozříznout, by byla příliš riskantní, a tak jim nezbývá než se spolu naučit žít.
Bo je ctižádostivý, má úspěch u žen, hraje divadlo a rád by své herectví ukázal i mimo rodné městečko, Walt je jeho opakem. Nemá ambice stát se slavným, nejlépe se cítí obklopen přáteli jako kuchař v domácím hamburgerovém baru. Bratři umí bravurně řešit momenty, kdy jsou si vzájemně na obtíž – pro intimnější chvilky mají ve společné posteli předělující závěs. Přesto se nevyhnou situacím, kdy jim společné tělo spíše překáží. Bo se shodou náhod objeví jako hlavní hrdina hollywoodského seriálu po boku superhvězdy Cher a Walt před svou dívkou zatajuje, že jsou s bratrem srostlí. Když se riskantní operaci nakonec přeci jen pokusí podstoupit, zjišťují překvapivou skutečnost - bez sebe už nejsou schopni žít.
Režisérská a scénáristická dvojice Farrelyových se v překážkách, které musí bratři ve společném soužití překonávat, doslova vyžívají. Vytvořili kolem Boa a Walta celý mýtus, který budí iluzi jejich skutečné existence, čímž se dvojčata stávají věrohodnějšími a sympatičtějšími. Jejich iluzorní dětství probleskuje ve vzpomínkových retro záběrech. Vložené scény, které se samotným dějem nesouvisí (např. úspěchy v baseballu či v roli hokejových brankářů), fungují jako dokumentární potvrzení toho, že takto žít lze, a to dokonce velmi zábavně. V tom také tkví také jedna z hodnot filmu - kromě toho, že se divák dobře pobaví, nenápadně sděluje, že zapojení handicapovaných do běžného života může být obohacením nejen pro ně samotné, ale i pro jejich okolí.
Přestože byly do hlavních rolí bratrů vybrány rozdílné herecké osobnosti, výkon obou je srovnatelný. Populárnější Matt Damon v roli Boa hrál zasouženě toho ambicióznějšího z páru. Nicméně Greg Kinnear jako Walt, se vedle Damona rozhodně neztrácí. Oba herci jsou rozdílnými osobnostmi a bývají obsazováni do různých žánrů, snímku to ale není na škodu - spíše to podpořilo záměr zobrazit paradox nuceného soužití dvou protikladných osobností.
Osvěžující vsuvkou je zařazení Meryl Streepové (hraje sebe samu) do epizodní role průvodkyně bratrů po Hollywoodu a Cher, která má pro vývoj děje dokonce klíčový význam.
Film Bratři, jak se patří (s výstižnějším anglickým názvem - Stuck on you – tedy: Přilepený k tobě) může být pro ty, kteří mají minulá díla Farrellyů zaškatulkovaná jako obhroublé taškařice pro teenagery, jedině příjemným objevem. Tvůrci jakoby dospěli k vyššímu stupni komediálního žánru, což lze poznat i v citacích, kde se odvolávají (mimo jiné) na Woodyho Allena. Farrellyovi sice nedosahují originality jeho rukopisu a nedá se hovořit o intelektuálním humoru, jistá podobnost s jeho sarkasmem a suchým vtipem tu ale pozorovatelná je.
