Hollywood objevil novou princeznu do svých pohádek. Alespoň při pohledu na dosavadní role Anne Hathawayové se to tak rozhodně jeví. Zejména příhody o chudé dívce, jež ke štěstí přišla, si už bez ní skoro neumíme představit. Vždyť popelku si už zahrála nejen v obou dílech romance Deník princezny, ale také v pohádce Zakletá Ella. A „popelkovsky“ laskavou (a taky zoufale ušmudlanou) hrdinkou je i její novinářka Andy v satiře Ďábel nosí Pradu. S „náhlou“ proměnou v krasavici tahle nositelka úsměvu velikosti XXL nikdy problém neměla. A při pohledu do hlubokých upřímných očí Anne Hathawayové jsme u jejích hrdinek ochotni uvěřit snad i tu nebývalou skromnost a vlídnost.

Anne Jacqueline Hathawayová se narodila 12 listopadu 1982 v newyorském Brooklynu a dětství strávila v nedalekém New Jersey. Zda si Annin otec, právník Gerard Hathaway, přál, aby se jeho dcera potatila, není známo. Jisté ale je, že matka, herečka Kate McCauleyová, dělala vše pro to, aby Anne kráčela právě v jejích šlépějích. Svůj sen McCauleyová promítla už do volby jména – Anne Hathawayová ho zdědila po manželce Williama Shakespeara. Sama Anne až do patnácti let mířila zcela jiným směrem: chtěla se stát jeptiškou. Dnes však už víme, že úspěch slavila matka a Hathawayová se zařadila mezi mladé hollywoodské naděje. Nutno ale dodat, že Anne se považuje spíše za herečku divadelní než filmovou. Své počátky spojila se společností Barrow Group Theater Company, v jejímž výukovém programu získala základy klasického hereckého vzdělání. Díky pěveckému talentu se prosadila rovněž v muzikálovém divadle Paper Mill Playhouse, kde se představila hned v několika titulních úlohách (Gigi, Jane Eyre). Souběžně s hereckou dráhou navíc Hathawayová vystudovala angličtinu na Vassar College v Poughkeepsie.

Před kameru se Anne Hathawayová poprvé postavila v roce 1999, kdy svou kariéru krátce nasměrovala do televize. Rovné čtyři díly rodinné série Get Real jí však na velkou slávu zrovna nezadělaly. To samé se už nedá říct o jejím filmovém debutu, romantické (a romantizující) komedii Deník princezny (2001). Hathawayová tu představuje patnáctiletou Miu, jež se právě dozvídá o svém královském původu; jednoho dne by měla zastoupit svou babičku (Julie Andrewsová) na trůnu drobného státečku kdesi v Evropě. Snímek jen lehce oprášil klasický příběh o ustrkované dívce, která se díky zásahu shůry promění v oslnivou labuť, zjevná neoriginalita však spíš hrála ve prospěch filmu než naopak. Vysoko nad žánrový průměr pozvedly Deník princezny herecké výkony hlavních hvězd. Jestliže v případě Julie Andrewsové vsadil režisér Garry Marshall (Pretty Woman, Nevěsta na útěku) na jistotu, Hathawayová v titulní úloze příjemně překvapila: prokázala komediální nadání a naznačila, že by se zanedlouho mohla přiřadit k oblíbeným tvářím romantických snímků. Tento příslib dnes ostatně naplňuje.

Jak to bude Hathawayové slušet v dobovém kostýmu prověřily hned dva filmové projekty. Prvním byla zidealizovaná biografie misionáře z tichomořského ostrova Tonga Johna Groberga Odvrácená strana nebe (2001), jež se nikterak nepovznesla nad běžnou produkci studia Walta Disneyho. Tím druhým nejnovější adaptace dickensovské klasiky Nicholas Nickleby (2002), v níž se kromě Hathawayové (hraje hrdinovu snoubenku Madeline Brayovou) představily další mladé hvězdičky Charlie Hunnam a Jamie Bell. Návrat k pohádkovým hrdinkám pak Hathawayové umožnila popelkovská variace Zakletá Ella (2004). Zcela oproti očekávání tu na mladou herečku nečekala další vychovaná dívka, vyčkávající v koutě. Elle totiž vložila víla kmotřička do vínku dar (či spíše prokletí) poslušnosti. A takovéhoto údělu se je třeba zbavit. Sérii romantických hrdinek pak Hathawayová zakončila stejným způsobem, jako ji započala – rolí Mii Thermopolisové ve filmu Deník princezny 2: Královské povinnosti (2004). Jak už to ale v případě druhých dílů chodívá, scenáristé nepřišli s dostatečně nosným nápadem a diváci se tak dočkali pouze opakování oblíbených momentů z dílu prvního. Hathawayová se navíc kvůli druhému Deníku princezny musela vzdát hlavní ženské úlohy v souběžně natáčeném muzikálu Fantom Opery (2004).

Do pohádky se ale Anne Hathawayová nemůže utíkat věčně a vypadá to, že si je toho sama moc dobře vědoma. Její poslední úlohy totiž opouštějí osvědčenou škatulku s nápisem naivní dívenka. Hereckou maturitu Hathawayová složila v dramatu Anga Lee Zkrocená hora (2005), když se představila jako manželka homosexuálního kovboje Jacka Twista Lureen. Jestliže na začátku filmu zůstává rozpustilou „princeznou z království traktorů“, o desetiletí později je už její hrdinka představena jako strhaná a unavená obchodnice, která žije pouze rozšiřováním otcova impéria. V kriminálním dramatu Spoušť (2005) se Hathawayová ujala role zhýčkané losangeleské dívenky Allison, jež si s kamarády vyrazí do chudé latinské čtvrti. Krůčkem zpět směrem k pohádkovým námětům je dosud největší kasovní hit Anne Hathawayové: satira ze světa módních časopisů Ďábel nosí Pradu (2006). Zahrála si tu novinářku Andy, vstupující do služeb čertovsky panovačné šéfredaktorky Mirandy (Meryl Streepová). A ani romantických filmů se Hathawayová asi úplně vzdát nehodlá – v dobovém dramatu Vášeň a cit (2007) zosoblina Jane Austenovou. Snímek ukazuje, jak by možná vypadal životopis slavné literátky, kdyby si ho napsala ona sama... Především půvaby Hathawayové jsou k vidění ve špionážní parodii Dostaňte agenta Smarta (2008). Velký prostor dostala v dramatu Rachel Getting Married (2008), kdy byla za úlohu černé ovce rodiny nominována na Oscara. Naopak do podprůměru ji vrací romance Válka nevěst (2009).